Město netvoří jen domy a ulice, ale i jeho obyvatelé, kteří tuto hmotná strukturu vytvořili, využívají ji a přizpůsobují svým potřebám. Obě části se nedají navzájem oddělit, a odsun německého obyvatelstva v letech 1945 a 1946 proto představuje nejzásadnější proměnu Chebu v jeho historii, která se pak propsala i do jeho fyzické podstaty. To však až s jistým zpožděním a v souběhu důsledků dalších dějinných událostí, jako byla předchozí válka a následná změna politických poměrů v roce 1948. Noví obyvatelé města jen pomalu zaplňovali prázdné byty: před válkou měl Cheb přes 30 tisíc obyvatel, z toho 10% tvořila česká menšina, v roce 1947 to nebyla ani polovina. Opuštěné a již předtím během války neudržované domy rychle chátraly, stávaly se neobyvatelnými a dokonce ohrožovaly chodce, což pak vedlo k nejjednoduššímu řešení - jejich zbourání, bez ohledu na jejich historické a urbanistické kvality.

V roce 1947 však ještě byla vnější tvář města a jeho hlavního náměstí téměř stejná jako před válkou. Změnila se až s renovací většiny domů v druhé půli 50. a na začátku 60. let, která v řadě případů proměnila jejich historické dispozice a často se projevila i na fasádách. Na obraze Vladimíra Hrocha stále ještě najdeme charakteristickou barevnost domů, která však ztrácela na své intenzitě už v průběhu předchozích desetiletí. Bohatství se přesouvalo na okraj města a známkou úspěchu přestal být výpravný dům a obchod na náměstí, nýbrž továrna na periferii a předměstská vila. Nicméně parter je stále ještě plný výkladců mnoha obchodů, na nichž už tušíme české nápisy. Přízemí domů bylo vždy vyhrazeno kvelbům drobných obchodníků a živností často předávaných z generaci na generaci a také tento rozměr městského života začal s příchodem socialistických prodejen a komunálů upadat. A s ním i celé centrum, které s přesunem bydlení do sídlišť a rodinné zástavby na okrajích města ztrácelo stále více na významu. Po roce 1989 s příchodem supermarketů jako nových ohnisek obchodu tento trend ještě zesílil a střed města se stále více stává historickou kulisou, která hledá svou novou náplň.

Historii obrazu Vladimíra Hrocha dnes neznáme, ale okolnosti jeho vzniku nám mohou leccos napovědět. Protože se nachází v majetku města, je poměrně rozměrný, jako by byl určen do veřejných prostor, a jeho autorem je moravský malíř, který se zdejším krajem nemá nic společného, lze se domnívat, že vznikl na přímou objednávku města, které chtělo své reprezentativní prostory dekorovat dílem českého umělce. Tomu odpovídá i jeho námět. Obraz by tak byl přímým odrazem nových poměrů po demografické proměně Sudet. A přestože to nelze poznat, my víme, že zobrazení chodci už jsou jeho noví obyvatelé, kteří zde v těžkých podmínkách nejspíš tráví svou první zimu.


Chebské náměstí

1947, olej, plátno, 65 x 120 cm, značeno vpravo dole: „V. Hroch / 1947“ , Město Cheb

Nalezeno

Více o autorovi

Share |

přidat příspěvek