Pohled na dnes již neexistující koksovnu Karolina. Zcela vlevo funkcionalistická budova uhelného prádla, stržená na konci 80. let.

Jáma Karolina byla nejstarší ostravskou šachtou. Hloubena byla od roku 1837 původně Moravsko-Ostravskou důlní společností, kterou v roce 1843 (před 165 lety) vystřídala rodina Rothschildů. Rothschildové, kteří byli zámožnou rodinou bankéřů, pocházející původně z Frankfurtu, se v té době stali mimo jiné vlastníky Vítkovických dolů a hutí.  Šachta Karolina byla také komunikačně spojena báňskou dráhou s později vzniklou koksovnou stejného jména, které po celou dobu své existence dodávala uhlí. Koksovna byla založena roku 1858, a od doby svého vzniku se výrazně rozšiřovala (ve třicátých letech 20. století již obsahovala na 216 pecí). Uhlí se do ní dováželo lanovkami z různých štol, mimo Karolinu šlo ještě o jámy Tereza, Ida a Šalamoun. Závod byl určen k výrobě koksu (tedy primárně paliva a redukčního činidla do vysoké pece), obsahoval však také briketárnu. Roku 1905 byla při koksovně zřízena elektrická ústředna, která dodávala energii mnohým šachtám v okolí. Ve 20.století docházelo k postupnému útlumu průmyslové aktivity, až v roce 1986 došlo k jejímu úplnému zastavení. Provoz koksovny byl zastaven roku 1964, elektrárna byla zrušena o deset let později. Ještě do roku 1983 sloužila bývalá elektrárna jako teplárna pro zásobování Ostravy parou a teplou vodou. Koncem 80. let byla zbořena převážná část průmyslového areálu Karolina a v roce 1989 byla demolice dokončena, včetně stržení významné technické památky - funkcionalistické budovy uhelného prádla. Z někdejší koksovny zůstala jen budova elektrárny a ze Žofínské huti tzv. dvojhalí - Energetická ústředna III - ta sloužila jako dmychadlovna vzduchu do vysokých pecí.

"Dýmající komíny a do noci zářící světla Karoliny sice patří minulosti, jsou ale stále v živé paměti mnoha obyvatel. Stěží lze zapomenout na podívanou, která se večer a za nocí nabízela v okolí kina Elektry, hotelu Palace, divadla, autobusového nádraží a na dalších místech. Dýmající budovy Karoliny se stovkami světel čněly jako bizarní sopka na pozadí záře z vysokých pecí, jejíž odlesky se blýskaly vysoko na temné obloze. Tak nějak to mohlo vypadat ve Verneově Ocelovém městě." (Aleš Uhlíř, Karolina aneb Uzavřená minulost versus otevřená budoucnost, Neviditelný pes, 28.9.2006)


Karolina

1978, tempera na tvrzené malířské desce, 65 x 87 cm, značeno vpravo dole: Říhovský 78, vzadu štítek Díla,

Nalezeno

Více o autorovi

Share |

přidat příspěvek

Příspěvky

Autor: Marcel Fišer

Uveřejněno: 27.7.2014

Autor: Marcel Fišer

Uveřejněno: 27.7.2014