Tento motiv se v leptu objevuje i v chebském albu R. H. Schlindenbucha, které vzniklo nejspíš také v roce 1923.

K vlastnímu schodišti: pod kostele sv. Mikuláše se nacházela jezuitská kolej. V její východní části byla rozsáhlá zahrada oddělená zdí, u které bylo v roce 1697 postaveno široké, tehdy ještě jednoduché barokní schodiště spojující kolej s kostelem a gymnáziem, které jezuité rovněž spravovali. Schodiště získalo kolem roku 1700 sochařskou výzdobu dvěma plastikami od Wilhelma Felsnera. Vedle postavy sv. Nepomuka to byla socha sv. Josefa, který byl od roku 1654 uctíván jako patron města. V roce 1839, kdy vlastně vzniká pod kostelem nové náměstí, bylo původní schodiště přestavěno do dnešní podoby dvouramenné elipsy a uprostřed přibyla socha Madony, patrně pátá z původních soch, které kdysi zdobily průčelí jezuitského kláštera.

V roce 1834 se chebský magistrát rozhodl postavit na místě bývalé jezuitské koleje kasárna, neboť náklady na ubytování vojáků v jednotlivých domech byly zátěží pro městskou pokladnu i občany. V roce 1835 byla budova komendy zbourána a během dalších čtyř let postavena podle plánů J. Fischera čtyřpatrová erární budova, která včleněna do svahu svou výškou téměř zastínila pohled na kostel sv. Mikuláše z nově vzniklého Kasárního náměstí. Po první světové válce byla tato budova využívána pro nouzové ubytování bezdomovců. V roce 1945 byla poškozena bombardováním a následně demolována. (J. Boháč, encyklopedie.cheb.cz)


Kostelní schody v Chebu

1923, 46,5 x 65 cm, olej, plátno, značeno vpravo dole: "R. H. Schlindenbuch. 1923.",

Nalezeno

Více o autorovi

Share |

přidat příspěvek

Příspěvky

Autor: Marcel Fišer

Uveřejněno: 17.10.2015

Autor: Marcel Fišer

Uveřejněno: 17.10.2015

Autor: Marcel Fišer

Uveřejněno: 25.10.2015